Jsi nevyléčitelně romantická? Občas zasněná a někdy smutná bez důvodu? Nekonečně věřící v lásku? Schopna vzlétnout na perutích srdce zas a znova…Okolím znevažovaná jako bláznivá naivka?
Pak je tento článek pro tebe! A všechny sestry krásy kráčející na obláčku romantismu. Ukážeme si, jaká je v jeho jemnosti síla..
Síla jemného
Ale nejprve…si povíme, co to vlastně ten romantismus je. Protože v lidovém pojetí se často zužuje na růžové šaty, nedostatek racia a nereálné sny. Tak pojďme tomu kouknout na zoubek!
Jako umělecký a filozofický směr plně rozkvetl v 19. století a ta nejkrásnější díla odrážejí jeho principy dokonale. Jsou-li i tvé, pak jsi srdcem romantička.
- Oslava přírody jako živého zrcadla duše
- Ryze osobní pohled na svět skrze prožitek, vášeň, city a vnitřní obrazy
- Mystika a tajemství
- Individualismus a svoboda
Hrdinové a hrdinky
Romantismus miluje hrdiny. A nejsou to vždy svalovci, dobývající nová území. Mohou to být i osamělé nebo vzpurné duše. Geniové, tuláci, rebelové nebo vyvrženci. Důležité je, aby nebyli – řečeno moderní terminologii – jednotvárnými roboty bez citu a fantazie. Řízení ryze levohemisférovými zákony, ve smyslu: “co není užitečné, nemá nárok na existenci”. Nebo: “na co si nesáhnu, neexistuje”.
Ačkoli romantismus vrcholně preferuje svobodu jednotlivce být kýmkoli chce; k nudným, předvídatelným, striktně racionálním lidem se staví kriticky až posměšně. V dnešní době, kdy na piedestal se staví uhonění, ambiciózní a řádem svázaní jedinci, by dávní romantici tímto podstavcem raz dva zatřásli! Už dvě století zpátky o nich mluvili jako o součástkách zmechanizovaného světa.
Je libo život suchý či šťavnatý?
Šeď efektivity a racionalita nemůže nahradit opravdovost a hloubku. Tvůrčí rebelové ukazovali odvahu žít naplno v radosti i bolesti. V kontrastu se suchým fungováním spícího, “duchovně mrtvého” člověka.
Tento živý přístup ke světu, kde pravdu a krásu nelze zabít logikou, oslavoval autentický, ač někdy bolestný život. Vysoce citliví umělci odmítali prázdnou funkcionalitu. V knihách zobrazovali rozdílný přístup konvenčních postav, které se spokojí s profánní každodenností a hrdinů, kteří touží po kráse, tajemství a jdou proti proudu.
“Až jednou oslovím Okamžik: zastav se, jsi tak krásný! V tu chvíli ať skončí mé bytí!” J. W. Goethe Faust
Goethe ve Faustovi ukazuje učence, který navzdory dosaženému vědění není šťastný. Jeho teoretický život postrádá šťávu. Je ochoten zaplatit duší za natolik naplňující prožitek, o kterém by si přál, aby trval věčně. Jak romantické!
Až když je život žit naplno, s chybami a veškerou opravdovostí, začne dávat smysl.
Srdce je kompas
Stejně jako mladík v Máchově Máji nejsou romantici ukazováni jako pasivní, ale žijící podle hlasu svého srdce. I kdyby měli zemřít. Stejně jako něžná Julie v Shakespearově dramatu o pár století dřív. To ostatně ukazuje, že romantismus nepatří do žádné doby, ale je základní potřebou duše, toužící po hloubce a kráse.
A že hlubiny s sebou nesou i témata smrti, obrazy podsvětí, celou plejádu bájných postav a přízračných krajin, to vidíme v tvorbě Goyi, Delacroix, Fridricha… Ale protože čas prakticky neexistuje, nacházeli romantici inspiraci mýtickými postavami a duchovnem už u renesančních mistrů. Botticelli, Tizian, Rembrandt, Hieronymus Bosch… předkládali nádhernou materii k tvorbě.
Na perutích poezie
Báseň? Je dodnes infuzí pro všechny romantiky a romantičky. V období své slávy byla považována za bránu k bytostné pravdě. Ostatně i Goethe napsal svá “faustovská”moudra ve verších! Poezie sytí magický přístup k životu, kde vše je posvátné. A mystická síla romantiky opěvované lásky otevírá božskou přítomnost.
“Jenom láska dovede vykonat ten zázrak, který promění věčnou noc v božský den“ Novalis – Hymny noci
Jako šafránu..
Jsou tedy dnes romantické duše na seznamu ohrožených druhů? Možná. Ale o to více vzácnější! A chráněné. Pochopitelně ne společností, vyznávající své materialistické “bohy”.
Otevřené srdce je ochraňováno samo sebou . Vyživováno ze svého vnitřního zdroje
Romantické bytostí jsou elixírem, nektarem pro vyprahlé žíznící, znavené stereotypem nudné užitečnosti. Vysušené sarkastickým rozumováním. Jsou pramenem živé vody, opravdovým požehnáním v jakékoli době.
Na křídlech ducha (in spirit = inspirace) vnáší romantici do života krásu a poezii
Jsi-li romantická duše, možná jsi někdy zklamávána a bezradná. Jak se nenechat utavit všednosti a nevyhořet snahou proměnit svět v krásno? No možná stačí nepřehánět. Nikoho nezachraňovat. Tančit jen ve svém rytmu a nenapravitelné skeptiky a suchary nechat být.
Zasmát se pochybovačům a zasmát se i sobě. A s úsměvem jít svou vlastní cestou.. S citem a vášní pro dobrodružství projeveného světa. Vstříc výšinám i pádům milovat život.. ve všech jeho podobách!
S ♥️Klaudie
Zajímá tě téma? Tady najdeš epizodu.„JSOU ROMANTICI OHROŽENÝ DRUH?“, ve které se romantismem dneška v lehce nevázaném podcastu „Zlehka“ dotýkáme spolu s Erikou Vincourekovou
Originál i reprodukci obrazu z titulní strany článku „MOŘSKÁ PANNA“ najdeš V Autorské galerii v Olomouci nebo tady na webu, kde si můžeš prohlédnout, přečíst a rezervovat.
Příště budeme pokračovat dál…
DEJ SI ODEBÍRAT novinky a pošlu ti další článek e-mailem
