Skip to content Skip to sidebar Skip to footer

Není to tak komplikované, jak se zdá. Přestaň žít jen v myšlenkách a uvolníš se z otěží ustaranosti! V článku najdeš cvičení, kterak v běžném dni nezapomínat na přítomnost.

Vědění & praktikování

Jistě, že to znáš. Umění přítomného okamžiku skloňované mnoha způsoby. Ale co praxe? Ukážeme si pár momentů, co mohou pomoci, když mozek běží o závod a tělo za ním klopýtá. Když nás mysl přenáší za hory doly nebo vykopává mrtvoly. Jsou o tom, jak se co nejrychleji vrátit z potřeštěné mysli, zacyklené v minulosti nebo vágně snící o budoucnosti.

Tématem není, že máme žít v přítomnosti, to většina lidí teoreticky ví. Ale JAK to udělat, abychom v imaginární hlavě nestrávili celý den. Tedy každé uvědomění a každý návrat do Teď se počítá. I když stokrát ulítneme, tak se můžeme zase vrátit zpátky. 

Jsi středem svého světa

“Svět je jen odrazem mé představivosti” Nisargadatta Maharaj

Jeden indický mystic dostal od svého učitele zvláštní radu: “Divej se na svět, jakoby se všechno odehrávalo pro tebe. Ne proto, že jsi důležitější než ostatní, ale protože svět, který prožíváš, se vždy odehrává v prostoru tvého vědomí.”

Jsme často zaplaveni pocitem, že jsme jen malý objekt ve velkém světě. Můžeme se v tom cítit ztraceni. Jiný uhel pohledu ukazuje, že všechny barvy, zvuky, lidé i události se objevují v našem vědomí, v našem poli zkušenosti. Když zavřeš oči můžeš si představit, jak celý svět zmizel.

“Neusiluj o to, aby se věci děly tak, jak chceš ty. Chtěj, aby se děly tak, jak se dějí, a budeš žít v klidu.” Epictetus

Cvičení: zkus se na chvíli soustředit na okolní realitu pouze svou vnímavostí. Bez posuzování, bez interpretace, bez hodnocení. Jako na film, který se odehrává před tvýma očima. Nezasahuj, pozoruj. Bav se.

Co na to filozofové dávnověku

„Minulost existuje jako vzpomínka. Budoucnost existuje jako očekávání. Ale život se vždy odehrává v přítomnosti.“ Augustin

Stoický klid

Stoik Epiktétos upozorňoval, že člověk má tendenci trápit se tím, že řeší věci, které nemůže ovlivnit. Jeho rada zní: dělej dobře to, co právě děláš. Ostatní nech běžet.

“Nespokojuj se s představami o celém svém životě. Soustřeď se jen na přítomný úkol.” Marcus Aurelius

Známe to i z managementu. Pojem “rozporcování mamuta”. Abychom se nezalekli náročného řešení, musíme své úkoly rozdělit na stravitelné kousky. Nelam si tedy hlavu s budoucností, neb ta se utváří každým krok sun krokem v přítomnosti.

Cvičení: Dělej dobře to, co je právě před tebou. Soustřeď se právě na ten jeden krok, který máš teď učinit.

Kus života se nám jakoby ztrácí ne proto, že bychom špatně žili, ale proto, že jsme nebyli přítomni. Stoici zdůrazňovali, že nejde jen o to, co děláme, ale i o to, zda-li se naše mysl netoulá jinde.

“Není to tak, že máme málo času k životu. Spíš velkou část života promarníme.” Seneca

Cvičení: Ať děláš cokoliv, buď u toho. Celou svou bytostí. Když ti mysl odskočí jinam, vrať se. Multitasking je mýtus. Není efektivní, stresuje nás a to, co vzniká, nestojí obyčejně za nic.

Chronos – Kairos

Jako bychom my lidé zapomněli, co znali už staří Řekové. Nemáme jenom jeden čas. Chronos. Lineární popoháněč hodin, kalendářů, plánů a termínů.. Napomáhá organizaci, ale také nás stresuje tím, kolik času zbývá a kolik jsme ho ztratili. 

Naproti tomu Kairos neměříme kvantitou , ale kvalitou přítomného prožívání. Může trvat vteřinu, ale změnit celý náš život. Řekové ho popisovali jako správný okamžik. Živoucí chvíli, kdy se něco stane. Setkání, rozhodnutí, pochopení, která mohou ovlivnit naše nasměrování. 

Zobrazovali jej na sochách s dlouhou kšticí vpředu a holou hlavou vzadu. Připomíná mi to starý příběh o štěstí, které můžeš chytit za pačesy jen v momentu, kdy kolem tebe prochází. Mineš li ho, marno láteřit. Holou lebku nezachytíš. Zlatou hřívu má jen vepředu.

Cvičení: dej si závazek, že budeš celý týden pozorovat příležitosti, které ti život nabízí. Ne každá přichází proto, aby ji člověk přijal, ale tu svou poznáš v srdci. A pak chňapni po jejím zlatém vlasu. Detaily můžeš řešit až pak. 

Východní mystika

Buddhova skákající opice

Buddha přirovnával mysl k opici, poskakující z větve na větev. Jedna myšlenka vede k další, vzpomínka k hořkosti a následným obavám. Fantazírujeme o věcech,  které se třeba nikdy nestanou. A kolotoč myšlenek se rozbíhá.

Praxe všímavosti  (Sati): Všímej si dechu. Všímej si každého kroku. Všímej si celého těla.

Cvičení: Když si všimneš, že tvá hlava zabloudila bůhvíkam, řekni “Stop!” Zkus se jako ohař vrátit na stopu. Co tě vedlo k této myšlence. A co k té předchozí.. Budeš li to praktikovat často, začneš se smát. A nejen to. Místo aby tebou mysl vláčela, řízení převezmeš ty.

Taoistické flow

“Příroda nespěchá – a přesto je vše dokončeno” Lao’C

Klíčem může být i zpomalení. Jak často si zavaříme tím, že na věci tlačíme, reagujeme zbrkle a přidáme si tak do života potíže! Podle taoistů se člověk dostává do utrpení proto, že se odpojil od přirozeného toku života – Tao. 

Uvědomění: Když se naučíš zjednodušovat co to jde, a nechat věci plynout jejich přirozeným tempem, můžeš začít využívat energii flow. Protože čas, jak si za chvíli ukážeme, je vážně relativní veličina.

Moderní fyzika

Jeden z nejvýznamnějších fyziku 20. století Wheeler zformuloval slavnou myšlenku: žádný jev není skutečný, dokud není pozorování. Tím chtěl vyjádřit paradox kvantové fyziky. V mikrosvětě se “realita” často ustálí teprve ve chvíli měření nebo pozorování. To v praxi znamená, že “to venku” není úplně oddělené od pozorovatele. Tedy to, co mystikové už tvrdí dávno. Vždy záleží na vnímání. 

 “Jsme zároveň diváky i účastníky velkého dramatu existence” Bohr

Jiný jazyk, stejné poselství. Zatím co mystikové pátrali v hlubinách vědomí, fyzika pozoruje přírodu a experimentuje. Ale jak kvantová fyzika, tak i dávní filozofové mluví o roli pozorovatele. Způsob, jakým se díváme na svět, ovlivňuje to, co pozorujeme. Nemusíme být vědci ani filosofové a je nám jasné, že jak pesimistům, tak optimistům svět zrcadlí jejich pravdu. 

Einstein jednou napsal v dopise “Rozdíl mezi minulostí, přítomností a budoucností je jen houževnatě přetrvávající iluze.”

Rychlopřehrávač příběhů

Potřebuješ si na něco vzpomenout nebo naplánovat víkend? Ve snaze po efektivitě mozek jede na automatický režim.  Vynechává detaily, komprimuje vzpomínky a jsme li v hlavě celý den, máme pocit, že protekl mezi prsty. 

To, co se kolem děje právě teď, zrychlit nejde. Soustředěnou všímavostí najednou vnímáme mnohem více informací a podnětů a čas se tedy subjektivně zpomalí. 

Všimni si: Není to tím, že v dospělosti by čas pádil rychleji, jen jako děti jsme dokázali žasnout. Každé Teď bylo pro nás nové. Zkus prožít celý den bez hodinek, bez telefonu, bez plánu. S dětským nadšením objevovat zázraky světa.

Koukni do sebe

Rozcupuj rutinu

Někdy mizíme do světa myšlenek, protože náš momentální život nás nebaví. Zdá se jistý, možná nudný, ale zcela určitě jasně zmapovaný. To je důvodem, proč někteří lidé vyhledávají dobrodružství a adrenalinové sporty. V moment ohrožení mysl vypíná úvahy “co by bylo, kdyby…”a soustředí se na přežití.

Cvičení: nemusíme skákat s padákem, abychom dokázali zastavit myšlenkové eskapády. Stačí vytvořit malé překvapení. Ve chvíli, kdy se přistihneš v hypotetických úvahách, okamžitě udělej něco jinak. 

  • Zavři oči a zaposlouchej se do zvuku okolí 
  • Soustřeď se na nějakou viditelnou věc. Detailně si prohlédni její barvu, tvar, strukturu. Jako by ji sem právě někdo donesl 
  • Několikrát se zhluboka nadechni a s výdechem nechej odejít myšlenky 
  • Napij se a soustřeď se na chuť a vůni
  • Napiš si poznámku levou rukou
  • Jdi spát v jiný čas
  • Oblékni si něco, co běžně nenosíš…

Jde o to rozbít předvídatelnost. Drobné změny zařazuj do života každý den. Bonus? Získáš lehkost, šťavnatost.

Soustřeď se na nohy

Tělo je vždycky v přítomnosti. Je naší kotvou. I když si můžeme v hlavě přehrávat včerejší hádku nebo přípravu na zítřejší dialog, tělo vždy reaguje tady a teď. Když se na něj nesoustředíme, tak se dostává do tenze skrze naše myšlenky. I kdyby se týkaly pravěké vzpomínky, prožívá to jako současnou realitu.

Když však na něj upoutáme pozornost, tak ihned přepne na svou vlastní moudrost a my se okamžitě vracíme do přítomnosti. Ostatně všimni si, jak rychle nás dovede přivést tělo do reality, jakmile začne bolet!

Cvičení: Nebudeme čekat na jeho pláč. Ve chvíli myšlenkového uragánu okamžitě převeď pozornost na svá chodidla. Když si je představíš jako kořeny, začneš o něco pomaleji a hlouběji dýchat, okamžitě jsi zpátky z výletu pana Broučka. 

Zpomalený film

Je-li okolní svět filmovým plátnem našeho vědomí, pak téměř nic nelze brát příliš vážně  

Cvičení: představ si, že někdo zpomalil čas. Máš ho opravdovou fůru na každou věc, co teď děláš. A zkus se chvíli pohybovat velmi velmi pomalu. Každý pohyb udělej minimálně desetkrát pomaleji. Šálek čaje, než se dostane k ústům, pootočení hlavy nebo váhavý krok tě ihned vrátí do bezstarostné přítomnosti. 

Mimochodem cvičení taiči mi v tom opravdu velmi pomohlo. Překráčet vleklým taiči krokem místnost byl opravdový trénink trpělivosti!

Zhmotňování

Často bychom si přáli, aby se každá naše myšlenka hojnosti, dobrého zdraví, štěstí a krásného života projevila okamžitě. Ale uznej, nebylo by děsivé, kdyby se se stejnou svižností zjevovalo každé naše strachování a negace? Tento vnitřní rozpor je příčinou toho, že se manifestace někdy protahuje. Ale i na toto máme recepis.

Cvičení: Když tě napadne něco negativního, zastav se. V klidu zruš myšlenku, co nechceš, aby se zhmotnila. Mně skvěle funguje věta: “tohle se nemusí stát.” 

To teď schází této chvíli?

Když se rozhlédneme kolem, tak zjistíme, že většinou nic. To, o čem se nám zdá, že nám chybí, většinou vždy patří do minulosti nebo budoucnosti. Jako něco, co jsme měli a ztratili nebo něco, po čem toužíme, aby náš život vypadal lépe. 

Cvičení: Polož si otázku “Co mi teď doopravdy chybí?”a strachy i očekávání se rázem rozptýlí. Minulost a budoucnost totiž existují hlavně ve slovech. Přítomnost můžeš vidět, slyšet, cítit, ochutnávat nebo nahmatat. Návrat je tedy jednoduchý. Z hlavy šupito presto do svých 5 smyslů!

Přijetí světa

Často si myslíme, že bytí v přítomném okamžiku znamená posed v lotosu a klidnou meditaci. Doopravdy ale nic jiného, než tato chvíle není. A může být klidně rušná, chaotická nebo hektická. To, co odráží její kvalitu, je ve skutečnosti jen tvá reakce na to, co už tu je. 

Cvičení: zkus si říct: ”Přijímám tento okamžik, tak, jak je, protože vesmír má se mnou ty nejlepší úmysly.” I kdyby se ti to tak momentálně nejevilo.

Žij, pozoruj a prožívej

“Včerejšek je jen vzpomínkou dneška a zítřek je snem dneška. To, co ve vás zpívá a hloubá, stále zůstává v mezích onoho prvního okamžiku, jenž rozptýlil hvězdy do prostoru.” Gibrán

Přebývání v přítomnosti ve skutečnosti není žádná zvláštní technika. Zvládá ji každé dítě. Stačí všímat si, co život nabízí, a nesoupeřit s ním. Nemizet do vzpomínek ani do očekávané budoucnosti z jediného času, který existuje. Věčného Teď!

S 🧡 Klaudie

Chceš trénovat týden co týden a skutečně praktikovat dovednosti? Věčný inspirátor pro pohodový život si prohlédneš zde. Najít ho můžeš u mě v galerii nebo objednat TADY

Raději POSLOUCHÁŠ nebo se necháváš unášet obrazy? Posloucháš Spotify? Tady najdeš AUDIO verzi článků k poslechu v ZLEHKA s Klaudií Slunečnou

Pokud tě zajímá víc, tak na Instagramu nebo Facebooku dávám každý den INSPIRATIVNÍ videa – pohlazení pro duši (z procesu tvorby obrazů, z galerie, z cest, básně, texty, astrologické pointy, úvahy, novinky..) Když dáš SLEDOVAT, budou tě provázet na cestě k radosti…což je důvod, proč to dělám 😉

Dvakrát do měsíce mi vychází články a básně s obrazy a fotografiemi v TVŮRCOVSKÝCH NOVINÁCH, kde si můžeš přečíst i zajímavé texty jiných kreativců. Ve vydání Tvůrcovských novin „K ranní kávě“ najdeš mou rubriku Ranní básnění a v „K čaji o páté“ mám rubriku Léčba duše uměním.

Příště budeme pokračovat dál…

DEJ SI ODEBÍRAT novinky a pošlu ti další článek e-mailem

Language