Slunce a sladký život. Je to věc výběru. Otázka volby. Uvidět naplnění i v poloprázdném džbánu. Radost v každodennosti. Mistrovské dílo v rýhování listu kopřivy. Tanec v letu včel. Poučení v nezdaru. A odměnu ve zkušenosti.
Zvolit si sladkost místo zahořklosti a vzteku. Ano, umění prožívat sladký život je dovednost.
Obraz ti připomíná jemnost a lehkost bytí. Tvou schopnost tančit životem a vznášet se nad přízemností takzvané „reality“ Zvyk dělat si starosti – zvláště z věcí, které neovlivníme a z imaginární budoucnosti – je pouhým zlozvykem. Bohemia upomíná naši pradávnou schopnost být v každém okamžiku…
TO v nás, nepochopitelné, nepolapitelné, snivé a nořící se v hlubinách. Věčné a nekonečné, barvité a – nostalgicky, romanticky, něžně a mnohovrstevnatě – niterně bohaté. Ta neuchopitelná krása ženy-duše, procházející časem, prostorem, všemi úrovněmi Bytí. Malá mořská víla se svou bezpodmínečnou láskou. A schopností přeměny.
Žijeme skutečný, autentický a naplňující život? Nebo neskutečný, cizí život, přecpaný triviálnostmi? Nezávisle na dětství i neblahých životních okolnostech můžeme růst. Probudit se z masové hypnózy strašení a závislostí do svého pravého já. Statečného, svobodného, probuzeného žití.