Skip to content Skip to footer

Přijde chvíle, kdy člověk dojde na konec Cesty, lehce znejistěn tím, co nastane teď. A v ten okamžik bezčasí náhle zjistí, že to je jen odpočívadlo a další malebná Stezka se pro něj vine do údolí.

Tak také pro mě se po prošlapané Cestě Poznání otevřela nečekaně Cesta Srdce… Dárek od Existence, nečekaný a milosrdný.  A drahokamem se stalo setkání s krásnými lidmi na SouLadění na Sázavě. Tuto báseň, která tam vytryskla z lesního pramene věnuji právě Jim  🙂

Do světa s dary
AutorKlaudie SlunečnáZe sbírkyTisíce tváří jedna dušeShare
Language
error: Upozornění: Obsah je chráněn!!!