Květiny, ty křehké bytosti, které v nás vždy probudí něhu a harmonizují naši duši. Louka posetá těmito drahokamy, koberce indických mandal, seskládaných z voňavých květů..nebo tento chrám s květinovým zdobením, manifestující a oslavující krásu.
Obraz připomíná kouzlo jemnosti v dennodenním životě. Nutnost nechat se obklopovat krásou, potravou pro duši. Má v sobě závan časů, kdy každá věc, od hřebenu na vlasy po stínítko lampičky byla malým uměleckým dílem. Doby, kdy lidé by neocenili užitné předměty jen pro jejich funkčnost. Kdy estetika byla normou a pomíjivá krása květin nesnižovala jejich význam. Dopřejme si ten čas, tu krásu!
