Vykvést do nádhery. Jako lotosový květ. Nemá snadnou cestu. Vyrůstá z bahna, prodírá se kalnou vodou, aby se na hladině stal dokonalým obrazem krásy. Je pro nás pravzorem cesty růstu, nezávislé na vnějších okolnostech. Neulpěl v bažině minulosti, naopak se stala jeho výživou. Nezastavil se, pod hladinou blátivých emocí, ale dostal se nad ně. Aby se stal symbolem čistoty. Posvátné nevinnosti. Ukazuje nám, že není důležité, odkud jsme vzešli a čím vším jsme prošli, ale v co se proměníme. Vezmeme-li životní trable jako hnojivo nebo ulpíme na sebelítosti stěžovatelů. Je to na nás.
Jsi tím, kým jsi, i díky obtížím. Poděkuj za ně a dovol si kvést.
