Žijeme skutečný, autentický a naplňující život? Nebo neskutečný, cizí život, přecpaný triviálnostmi? Nezávisle na dětství i neblahých životních okolnostech můžeme růst.
Probudit se z masové hypnózy strašení a závislostí do svého pravého já. Statečného, svobodného, probuzeného žití.
Žít, tak přímo a neohroženě. Kvést…navzdory sopečnému prachu. Fotografii na obraze jsem pořídila na Hawaii, kdy uprostřed nicoty, vyprahlé pláně, zpříma kvetly vysoké divizny, obří sestřičky našich zhýčkaných bylin.Neuvěřitelný pohled! A věděla jsem, že poselství houževnatosti musím předat v obraze. Nakonec vpravdě nezáleží na vnějších…
Andělé jsou tu. Kolem nás a v nás. Uslyšíš je, když se ztišíš. Dotkneš se jich, v blízkosti člověka. Uvidíš je, spatří-li krásu ve všem.
Vesmír. Nekonečně přátelský. Srdečný a láskyplný. Vesmír, jako hřejivá kolébka našich snů. Je to na tvém vidění. Vnímání. Na tvém postoji. Jsi tvůrce svého světa. Vesmírnosti kolem nás i v nás. Já ho vidím jako otevřenou náruč! A co ty?