Jak často si to dovolíš? Ponořit se do hlubin nádhery svého nitra..
Proč nás tolik fascinuje moře? Jeho krása, barva, hlubina, divokost, nekonečná rozlehlost.. Věčně se proměňující fáze přílivu a odlivu. Dálavy i vlny skotačící na pobřeží. Jeho očistná síla. Sůl, vtahující do sebe naše smutky, nářky, hněv i bolest. Voda propojující se sama ze sebou. Tedy s bytostnou podstatou našeho těla, nádoby plné vody.
Moře je živoucím odrazem, plátnem existence. Ať už jsme přímo u něj nebo se k němu obracíme ve své mysli, vždy nás vede do hlubin a nekonečna. Svou průzračnou smaragdovou noblesou je podobno drahému kamenu. Navzdory pohybu stálé a drahocenné.
Obraz připomíná, že do svého vnitřního moře můžeme vstupovat kdykoliv a odkudkoliv. Nalézat tam poklady. Očistu i nekonečno. Svůj smaragdový svět.
