Zastavit se. Spočinout v náruči Existence. Nabrat síly. To klidné, tiché, usebrané naše vnitřní já touží po onom vytržení ze spárů civilizace: „Tam na konci světa, v příbytku duše, tiše usedám.“
Každý z nás to potřebuje. Nejen introverti, i extroverti. Chvíli pro sebe. Čas, strávený jen sám se sebou.Jak řekl klasik – v té nejlepší společnosti. Rozjímat, meditovat, relaxovat, lelkovat, koukat nebo…jen tak být. V lůně přírody, ve vlastním srdci, v příbytku své duše.
A pak…plni síly…Hurá do světa!