Obraz putování Životem, vesmíry. Odyssea – cesta k sobě, k pochopení své vesmírné podstaty.
Tak jako Odysseus putoval předlouho zpět do své domoviny, tak i nám trvá, než se dostaneme zpátky ke své přirozenosti. Očistíme od nánosu cizích emocí, které na nás ulpěly. Od přání, která nejsou naše. Od představ druhých lidí o tom, jak bychom měli žít svůj život.
Tak jako Odysseus prožíval mnohá dobrodružství, tak i my, život za životem prožíváme všeliké peripetie. A přitom všem se učíme. S každými potížemi, výšinami i pády, naše duše roste a moudří.
Přestáváme být tvory zvířecími s jejich pudovými reakcemi na podněty. Ono uteč nebo bojuj už není tak silné a pak.. opouštíme i lidské slabosti. Onu malost, která nás táhne k zemi. Stáváme se víc a víc vesmírnými bytostmi, které mohou tvořit svůj svět. Prožívat život v jeho velkoleposti a nádheře.
Obraz nám ukazuje koloběh našich životů a především – je nadějí! Ať už totiž stoupáme nebo padáme do světla.. jedno je jisté. Je to Světlo.
