Skip to content Skip to footer

“Kdo umí zacházet se svou nehybností, dlouze ji míchat a tím opatrně přivést k životu?”  Lao´C Ano, kdo z nás umí trpělivě vyčkávat, až se znamení na semaforu života změní na zeleno? Kdo umí proměnit ošklivé, co vstupuje, na krásu při výstupu. Hněv na pochopení.…

Tao, o kterém se promluví, už není pravé Tao. Proto oklikou, příměry, příklady, obrazem, písní, letmým dotekem.. kroužíme kolem tohoto pojmu. Tao. Velké mysterium. Vše, co nás obklopuje a cosi navíc. To, co je za slovy, plnost v prázdnotě. Smysl všech věcí. Nádoba ducha. Bůh.…

Celistvá bytost. Animus a anima. Žena a vnitřní muž. Muž a vnitřní žena. V nekonečné záplavě světa her a okolností, být stále u sebe. Ve spojení. Se sebou, s druhými. Vědomí, láskyplní.  Máme svůj věčný odraz v druhém člověku? Nebo spíše ve říši Platónových ideí?…

Vše je jedno. Jsme spojeni s listem, snítkou máty, kamenem, celou planetou i nejvzdálenější hvězdou galaxie.  Propojení si uvědomíme ve chvíli, kdy mátový odvar ochladí horkost našeho těla, krystal očistí prostor a květina nám děkuje za péči a závlahu.. Kdy stoupáme na horu a v…

Slunce, moře a sny…na plátně. Nezávislé na podzimních plískanicích, mrazivých ránech a všudypřítomné šedi Bílá. Symbol čistoty. Světla. Šaty nevěsty, bílé písečné pláže, sněhové pláně, racci i andělská křídla..  Nepopsaný list papíru. Všechny barvy spektra. Možnosti, ty žité i dosud či nikdy neprožité. Plnost prázdnoty.…

Přišlo to v jednom okamžiku. Projevil se svět. V nekonečné pestrosti a nádheře divadelních převleků. v jeden okamžik tu bylo vše. Rej masek, záře i stíny. A tak den co den se s úsvitem rodí i celý náš vesmír. Proloupnutím oka, rozevřením zřítelnic nastává zrod…

Vesmír. Nekonečně přátelský. Srdečný a láskyplný. Vesmír, jako hřejivá kolébka našich snů. Je to na našem vidění. Je to našem vnímání. Je to na našem postoji. Jsme tvůrci svého světa. Vesmírnosti kolem nás i v nás. Já ho vidím jako otevřenou náruč! A co vy?

Není to jen tak. Pod povrchem poklidu se ukrývá dračí sopečná míza. Je třeba vážit každý krok.  A není to tak vždy? Zákonem příčiny a následku není krok, který by neměl své důsledky. Žádoucí i nepříjemné. I nevykročení je rozhodnutí.

Žijeme skutečný, autentický a naplňující život? Nebo neskutečný, cizí život, přecpaný triviálnostmi? Nezávisle na dětství i neblahých životních okolnostech můžeme růst. Probudit se z masové hypnózy strašení a závislostí do svého pravého já. Statečného, svobodného, probuzeného žití.

Je jedno kde a jak dlouho. V týpí nebo v maringotce. Na břehu jezera nebo v srdci velkoměsta. Být sám se sebou.Se svým vyšším já a celým svým životním příběhem. Být alespoň na chvíli poustevníkem, oproštěným od vlivů zvenčí. Od lákadel, které nás odvádí od…

Klasik prohlásil: “Ženy bez mužské společnosti ztrácejí lesk a muži bez žen hloupnou” Ale platí to i v říši květinového půvabu? Tato kráska je zjevně oslňující a kdoví, zda pod obdivnými pohledy fotoaparátu, slunce nebo… vlastním osvícením? 😉

Pod povrchem běžnosti proudí život jako láva…

Language
error: Upozornění: Obsah je chráněn!!!