Popis

Obraz z kolekce „Slunce v duši“ otevírá mezeru. Prostor mezi světy. Dvěma možnostmi. Situacemi. Rozhodnutími.

Může se nám zdát, že potkáváme neslučitelné věci. Můžeme mít pocit, že jsou skutečnosti, které se nedají propojit. Co když ovšem existuje něco, co propojuje všechno se vším. Možná že rozdílnost je jen zdání. Tak jako světlo je viditelné na pozadí tmy, tak zdánlivé protiklady mají vždy něco společného. I pláč dítěte vytváří schopnost smát se a radovat.

Tak jako smutek hloubí duši a euforické nadšení vytváří předpoklady pro budoucí chmury, tak v tomto světě má všechno svůj zdánlivý protiklad. Nazýváme jej dualitou.

Ale jako v krátkém okamžiku mezi nádechem a výdechem existuje pauza. Prostor, mezera, která spojuje všechny tyto stavy. A to je chvíle dokonale přítomnosti. Onen nesmrtelný pozorovatel v nás, božský paprsek vhledu..

A před tebou se objeví obraz propojující nepropojitelné. Obraz, ve kterém uvidíš skutečnost takovou, jaká je. Ne takovou, jaká se ti zdála být. Ne takovou, jak ti tvrdí ostatní.

Uvidíš prostor pro krásu. Pro krásu bez posuzování a rozhodování. Pro krásu osvobozenou od pojmů „dobře a špatně“. Pro čistou krásu tohoto stvořeného světa.