Zima už ťuká na vrata mrzutými kapkami deště. I přechod na zimní čas připomíná, že přichází zklidnění, zvolnění a přirozené obrácení se dovnitř.
Léto je extrovertní, propustné, rozpouštějící se v horké lázni. Naše nitro je obnažené, všechny smysly se kochají pohledem ven. S podzimním úbytkem slunce si můžeme stýskat za rozevlátými sukýnkami a teplém vánku ve vlasech.
Nebo můžeme usednout s šálkem teplého čaje v nitru, krajině svého srdce, které čerpá radost samo ze sebe.
Tam, kde vládne Věčné jaro.
