Naše srdce ví, kudy jít…to jen náš hloupý zvyk nad vším rozumovat namísto prožívání; zvažovat pro a proti namísto skoku do živoucího Neznáma. To jen náš strach, fantazírující katastrofické scénáře, nám brání Žít s otevřeným srdcem, dávat úsměv a projevovat lásku…
Najdeme-li v sobě odvahu zdolávat i nesnadné cesty s neochvějnou vírou v osud… celá Existence nad námi rozprostře ochranný závoj Světla. Osvítí temnotu a budeme zářit 🙂