Na obraze je květ ze stromu Bódhi (Ficus religiosa), pod nímž Buddha došel osvícení. Je symbolem magické moci, nerozlučně spjat s probuzením do pravdy.
Obraz nám připomíná, že kdykoli se cítíme být sami nebo něco nemůžeme „vyřešit“, je třeba vejít do meditace, stavu ticha a požádat o vnitřní vedení, probuzení, osvícení. Pochopení.
Princ Siddhártha Gautama, známý jako Buddha, došel na své cestě za poznáním do okamžiku, kdy už nevěděl, co dál. Jak často máme pocit, že se dostáváme do slepé uličky! Zkusil mnoho cest a žádná se nepotkala s jeho vnitřní motivací. Probudit se! A pochopit příčiny utrpení člověka.
Usedl pod strom, připraven raději zemřít hladem a vyčerpáním, pokud nenajde, co hledá. Je to ta chvíle, kdy jsme připraveni se vzdát! Něčemu vyššímu, co nás přesahuje. Osvobodit se od konceptů, konstrukcí vlastní mysli, svého ega, svých představ o tom, jak by svět měl vypadat. Od sebe sama. Vzdát se iluzí, nikoli touhy po poznání.
Být prázdný jako čistý list papíru. A otevřený božskému proudu, který nás zavede tam, kde máme být. Dá odpovědi na existenciální otázky.
Ale to všechno až ve chvíli, kdy zapomeneme na své malé já.
