Jsme opravdu vázáni tím, co se děje kolem nás? Omezováni okolím, předsudky, strachem? Jsme doopravdy spoutáni našimi vazbami, vzpomínkami, přáními, tužbami? Tělem a nekonečnou samomluvou mysli? Nebo jsme uvnitř svobodné bytosti s neohraničenou možností utvářet si svůj život? Obraz nás vede nad přízemnost dennodenní rutiny.…
Dokonalost. V dnešním světě zaměňována za umělohmotnou symetrii opakovatelného. Přesto, o přírodě můžeme směle prohlásit, že je dokonalá. A to právě svou „nedokonalostí“, tzn. přirozeností, jedinečností každého prvku a pomíjivostí. Je stále v pohybu a procesech růstu a zanikání. Každý list, každá květina je jiná.…
Bájné místo je symbolem pozemského ráje. Možná neukazuje na konkrétní místo na zemi, moudré společenství klidu, míru, hojnosti. Daleko jistěji nás směřuje do nitra, do nekonečného prostoru Bytí. Obraz nás vede krajinou našeho srdce, naší pozemské pouti k moudrosti. Pokud jsme nalezli cestu, pak každé…
Pod povrchem všedností proudí život jako láva. Ta horoucí, životodárná míza Matky země. Obraz vede ke kontemplaci nad tématy změny, proměny, transformace. V každém okamžiku odhodit závoj nepodstatností a ucítit tep života.
Žít, tak přímo a neohroženě. Kvést…navzdory sopečnému prachu. Fotografii na obraze jsem pořídila na Hawaii, kdy uprostřed nicoty, vyprahlé pláně, zpříma kvetly vysoké divizny, obří sestřičky našich zhýčkaných bylin.Neuvěřitelný pohled! A věděla jsem, že poselství houževnatosti musím předat v obraze. Nakonec vpravdě nezáleží na vnějších…
Carpe diem e memento mori! Užij dne a pamatuj na smrt! Jen na pozadí smrti, tedy konečnosti všech věcí, může člověk opravdu prožívat život. Jen když uvědomíme, že něco může skončit, že něco může být naposledy, prožíváme situaci naplno. Rozumově samozřejmě chápeme, že nic se…
Jednoduchost. Plnost. Propojení všech věcí. Světlo a stín. Obraz jde do skutečnosti za slovy. Do autentické jednoznačné přítomnosti. Přináší poselství vnitřního klidu. Dokonalé harmonie spočívající nikoli ve statické strnulosti, ale v proudění všech věcí, dějů. Tao je prázdná nádoba. Má v sobě potenciál všech možností.…
Obraz oslavuje Život – největší mysterium, tajemství všech dob. Nic o něm nevíme. Přesto se po něm v naší kultuře dostatečně nepátrá a neoslavuje jeho posvátnost. Spokojili jsme se s mikroskopy a uklidňujeme se pozorováním našich těl. Naši žízeň po pravdě ale těžko napojí suché…
Zastavit se. Spočinout v náruči Existence. Nabrat síly. To klidné, tiché, usebrané naše vnitřní já touží po onom vytržení ze spárů civilizace: „Tam na konci světa, v příbytku duše, tiše usedám.“ Každý z nás to potřebuje. Nejen introverti, i extroverti. Chvíli pro sebe. Čas, strávený…
Skála na obraze promlouvá. je majestátní a vznešená. Zažila už leccos! Vede nás k síle, která je uvnitř nás. Fotografie na obraze odráží skutečné místo. Italskou Kalábrii. Skálu, prosluněnou kanonádou paprsků, za celá tisíciletí nashromážděnou energií. Můžeme z ní čerpat uvědomění, že i my máme…
Fotografie na obraze ukazuje Valle de la Luna (Měsíční údolí) v Bolívii. Místo, které jakoby nebylo z toho světa. Procházela jsem podivnou krajinou a představovala si, jaké by to asi bylo, stát tu osaměle ve svitu luny a nechápat, jak jsem se tu ocitla. Zvětrale…
Siesta. Pro mnoho jižních národů běžný pojem. Nutnost, vedoucí k ochraně těla a pohodovému životnímu stylu. Můžeme se na ni naladit, ačkoli venku fičí vítr nebo se z nebe spouští nekonečné proudy vody? I když obloha vypadá, jakoby na ní někdo zapomněl odložený ocelový poklop?…